Může být nevěra základem šťastného manželství? Šarmantní bonviván Rudolf je o tom přesvědčen: „Ženská má mít pocit, že o chlapa musí bojovat, musí se snažit, aby si ho udržela. A hlavně, ženská se nesmí nudit!”
Rudolf s úspěchem uplatňuje svou divokou teorii v každodenní praxi a to s neutuchajícím elánem, který je u čerstvého šedesátníka záviděníhodný.

Příběh sleduje jednu nečítankovou kariéru. Od otloukánka z chudé rodiny alkoholika, ke králi internetových domén. Nemožné je možné, padají normy, konvence, pravidla. Už jako kluk pochopí, že spolehnout se musí jedině sám na sebe. „Totáčem“ 80. let kličkuje nepříliš vzorově a přelomový listopad prožije rovněž nezvykle - mezi blázny v léčebně. Po revoluci už to jede, ba letí. Nahoru, ale i dolů.

Tři sta let po škole! Tak zněl ortel vynesený před mnoha a mnoha lety nad Saxánou, studentkou čarodějnické školy v Říši pohádek, která utekla do světa lidí za svou první láskou Honzou Bláhou. Saxána nyní žije normálním životem v krásné rodinné vile se svým manželem Janem, dcerkou Saxánkou, bláznivou tetou Irmou a strýcem Evženem. Na co ale úplně zapomněla, je půda skrývající tajemství o jejím předešlém čarodějnickém životě.

Film Oko nad Prahou je osobním i politickým životopisem Chobotnice neboli projektu pražské Národní knihovny, ale také životopisem zejména posledních let života autora tohoto návrhu Jana Kaplického, který si ve svém deníku v roce 1998 mimo jiné poznamenal: vyhrát soutěž a mít jednu lásku. Tímto zápisem, přečteným v úvodu snímku Eliškou Kaplicky, jakoby český architekt světového formátu napsal nejen "scénář" svojí závěrečné životní dekády, ale také filmu, který sleduje dramatický společenský příběh tvůrčí imaginace a také intimního vztahu muže a ženy.