Evžen žije dvojí život. Jeden reálný a jeden ve svých snech. V reálném životě má manželku Miladu, ve snovém mladou milenku Evženii. Cítí, že sny, které ho od jisté doby provázejí, mají hlubší význam, a proto se obrátí na psychoanalytičku MUDr. Holubovou, která mu jeho sny vykládá. V průběhu děje se dovídáme, že Evžen ztratil své rodiče v útlém dětství a že vyrůstal v ústavu.

Film Oko nad Prahou je osobním i politickým životopisem Chobotnice neboli projektu pražské Národní knihovny, ale také životopisem zejména posledních let života autora tohoto návrhu Jana Kaplického, který si ve svém deníku v roce 1998 mimo jiné poznamenal: vyhrát soutěž a mít jednu lásku. Tímto zápisem, přečteným v úvodu snímku Eliškou Kaplicky, jakoby český architekt světového formátu napsal nejen "scénář" svojí závěrečné životní dekády, ale také filmu, který sleduje dramatický společenský příběh tvůrčí imaginace a také intimního vztahu muže a ženy.

Původně byl projekt zamýšlen jako celovečerní dokument, ve kterém byly konfrontovány životní příběhy trojice mužů, jejichž osudy různým způsobem determinovala droga. Jeden patřil k nejvýraznějším vynálezcům a „vařičům“ pervitinu u nás, druhý léta působil v protidrogovém oddělení policie a třetí, známý rocker, propadl drogové závislosti.

Žijeme v době, kdy na nás televize chrlí jednu reality show za druhou. Snadno tak vstupujeme do emocionálně silných osobních příběhů lidí, jejichž další osud tvarují desítky profesionálů. CINEMATERAPIE je filmem, který zvolil trochu jinou metodu. Na základě inzerátu na obrazovkách České televize byli diváci vyzváni, aby se zúčastnili castingu, kde mohou říct svůj příběh. Jedenáct z nich pak podstoupilo cinematerapii, kterou jim kamera, jako prostředník mezi nimi a vnějším světem, nabídla.