Ryze dokumentární film se syrovou autentičností vypráví těžko uvěřitelný příběh Reného, který byl od sedmnácti let sledován filmovou kamerou na své cestě mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Kamera ho v roce 2008 opouští v jeho sedmatřiceti letech, tedy přesně o dvacet let později, jako nemocného člověka, muže stále se pohybujícího na hraně zákona, který napsal a publikoval dvě knihy.

Bezejmenný režisér (představuje jej sám Trajkov) se ocitl na dně: zkrachovala jeho produkční firma. Kromě uměleckých plánů zůstaly jedině dluhy, zhroutilo se soukromé zázemí, nepodařilo se mu navázat trvalejší vztah. Z vyklizené místnosti odchází jen s plyšovým lvem uděleným za nejhorší film roku (Trajkov jej skutečně dostal za Kanárskou spojku) a obálkou peněz, které by měl vrátit ruským věřitelům, neboť s nimi si není radno zahrávat.

Václav je vesnický outsider, který ve svých 40 letech žije s maminkou pod jednou střechou. Přestože je Václav vnímán jako místní šašek, hlupák a problematický nezvladatelný kluk, my v něm (spolu s maminkou) uvidíme citlivého, vnímavého dobráka s klukovskou duší (a hlavou plnou milých lumpáren). Ostatní (téměř celá vesnice) v něm vidí jen problém. Dokonce i bratr František, který celý život soupeří s Václavem o lásku matky a otce.

Majitel cestovní kanceláře zaměřené na extrémní sporty získá zajímavou zakázku – sjezd nebezpečné Černé řeky. Klient, který celou výpravu inicioval, má, zdá se, velmi vážný důvod, proč chce jet právě do oblasti, kde kdysi za podivných okolností zahynul jeden český vodák.